Supercalifragilisticexpialidocious

2. září 2018 v 23:21 | Majklice†Světice |  Paranormal Reality
The Oral Cigarettes - Catch Me
playing: Food Fantasy
reading: Mahou Shoujo Ikusei Keikaku (light novel)
watching: Happy Sugar Life

Je mi 24. Ještě jeden rok a přestanu lidem říkat svůj skutečný věk. Na střední jsem si řekla, že až mi bude 24, tak se něco stane. Něco zásadního. Děje se celkem dost věcí a zároveň vůbec nic, takže těžko říct, jestli se to splnilo, ale mám na to ještě celý rok, tak uvidíme.



Uspořádala jsem svou úplně první narozeninovou párty, která se nesla v duchu dětských oslav, protože jsem si chtěla vykompenzovat to, že jsem v dětství nikdy takovou oslavu neměla. Měla jsem na sobě bittersweet lolita OP od Bodyline, korunku na hlavě, na stole konfety, talířky a kelímky s My Little Pony a v nich dětský šampus. Dort byl růžový, třpytivý a hodně drahý, proto mě štvalo, když jsem ho nemohla ani ochutnat. Netuším, co mi bylo, ale asi týden jsem téměř nic nemohla pozřít, protože všechno chutnalo hrozně hořce a jediné, co se mi po pár dnech podařilo do sebe nacpat, byla pohanka. Už jsem v pořádku, takže se snažím si to všechno zase vynahradit, ale samozřejmě jsem hned na to musela dostat boreliózu. Přijdu k doktorce s jedním problémem a odejdu s deseti dalšími. Asi je to tím stárnutím.

Vyzkoušela jsem zase nějaké nové věci, jako escape room ve stylu středověké mučírny, laser game a rytmické hry ve virtuální realitě, které jsou mimochodem neuvěřitelně návykové a docela se u toho zapotíte. Matčin přítel zvažuje koupi nějakého levnějšího VR, takže doufám, že si zase brzy budu moct zahrát Beat Saber. Koupila jsem si taky konečně PS2, takže teď můžu hrát všechny ty hry, o kterých jsem jako dítě četla (kdyby nebyly tak kurevsky drahé). Momentálně mám rozehranou takovou tu hru o němém týpkovi, co má platonický vztah se svým drakem. Schválně, kdo uhodne?
Od Carevny jsem navíc dostala lístek na Colours of Ostrava, takže jsem měla znovu možnost si užít tu atmosféru Dolních Vítkovic a taky vystoupení Jessie J. Během festivalu v noci Vítkovice vypadají skoro jako nějaké cyberpunkové město, bylo by fajn, kdyby to tam takhle vypadalo pořád.


Doma jsem jednou takhle v umyvadle našla použitý kondom a v práci máme taky pořád veselo. Nedávno jsem měla šichtu s jednou zajímavou paní. Měla skříňku hned vedle mě, takže jsem ji (bohužel) potkávala často. Vždycky, když na mě promluvila, projel mi mráz po zádech. Tyhle lidi prostě poznáte, i když se zprvu chovají relativně normálně. Vycítíte z nich, že jim něco chybí, nějaká emoce, nebo snad nějaká schopnost, kterou lidi obyčejně mívají.
Vyprávěla mi takové věci, jakože své syny miluje tak, že by ze sebe strhla kůži a lehla si pod vlak. Chtěla jsem jí říct, že by tohle asi jejím synům moc nepomohlo, ale na druhou stranu jsem si říkala: "Go for it." Takhle pokračovala celých 8 hodin. Občas si zpívala, občas z ničeho nic začala nadávat, potom se zase začala hystericky smát.
Nějakou dobu jsem ji vedle sebe na šatně snášela, ale po jistém incidentu jsem se rozhodla, že se přestěhuju.
Po konci směny jsem počkala 15 minut, než se šatny vyprázdní, abych se jí vyhnula a mohla si v klidu sebrat věci a přesunout se. Ale ani těch 15 minut nestačilo, takže když jsem se opatrně plížila po schodech, najednou vyšla z poza rohu a mířila si to směrem ke mně. Kdyby tohle byl hororový film, byla by to přesně ta chvíle, kde bych přidala dramatický zvukový efekt. Asi dalších 5 minut jsem si vybírala skříňku a přendávala si tam věci. Když jsem šla po schodech dolů v domnění, že už budu mít konečně klid, vynořila se z dalšího rohu. Další dramatický zvukový efekt. Vyběhla jsem z budovy. Nevím, jestli jsem v té situaci nevypadala spíš jako šílenec já.
Za ty tři měsíce, co tam s námi pracuje, se u nás docela proslavila a snad každý s ní má nějakou historku. Pomalu mi připadá, jako bych se ocitla ve filmu o vymýtání ďábla.


I letos byli TouMyu v Paříži, tentokrát dokonce v plné sestavě, i když Ryo nakonec nemohl vystoupit kvůli náhlé operaci očí, kterou musel podstoupit. Nepodařilo se mi tam dostat, ale aspoň jsem po známé poslala další dopis Mariovi, který hodila do boxu určeného na vzkazy pro herce. Tenhle rok jsem se překonala a napsala ho v japonštině sama, snad jsem tam ani neudělala moc chyb.

Přišly mi konečně moje nové TouMyu DVD a SRS 2017 bylo úžasné. Akira jako Hizamaru se po SRS stal najednou mnohem víc populární, a vůbec se nedivím, zvlášť po tom, co s Miuranem předvedli v Mistake. I když mám ale nového oshiho, na Maria jsem nezapomněla a podařilo se mi sehnat jeho podepsaný kalendář.
Taky mě opět překvapil Tonbokiriho herec Spi, když jsem od něj dostala další pohlednici, dokonce podepsanou. Když ji matka objevila ve schránce, myslela si, že je to nějaký jehovistický leták, takže chybělo jen málo k tomu, aby ho vyhodila.
Jsem zvědavá, co pošle příště.
A jestli se mu konečně podaří moje jméno napsat správně. lol

 


Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 4. září 2018 v 21:33 | Reagovat

Máte zajímavou kolegyni. Doufám, že nemáte nějaké noční směny. Pak by to byl už opravdu horor. Možná bys jí měla navrhnout, aby tu kůži svlékla a šla si lehnout pod vlak. A taky jakou má strategii si tu kůži sama svléknout. Jsem toho názoru, že svlékat si kůži sám na sobě moc nejde. Mohla by někoho poprosit.
Dort je krásný a snad už ti je lépe. Mít dětskou oslavu muselo být fajn. S doktory to tak je, že tam příjdeš a přála by sis abys tam nechodila. Já takhle jednou přišla za doktorkou s tím, že mi řekla, že jsem přechodila mononukleózu, takže jsem byla několik týdnů biologické nebezpečí aniž bych o tom věděla.

2 Majklice†Světice Majklice†Světice | 7. září 2018 v 19:34 | Reagovat

[1]: Raději bych se jí neptala, nechci se k ní vůbec přiblížit. Jedna kolegyně se jí už začala bát, že prý se na ni jen podívala a najednou se jí podlomily ruce a všechno jí z nich spadlo :D
Tak, hlavně, že jsi ji přechodila v pohodě, ale divím si, že jsi si nevšimla nějakých symptomů :D I když, u té boreliózy se to taky projevilo docela pozdě.

3 Nauesin Nauesin | 8. září 2018 v 10:51 | Reagovat

Dolní Vítkovice večer jsou fakt moc hezké, ale na Coloursy bych asi nechodila, nikdy jsem tam nebyla, přijde mi to drahé a navíc tam nejsou většinou žádné normální skupiny nebo zpěváci, které bych poslouchala.

Kolegyně je fakt zajímavá, no, docela mě překvapuje, že má práci

4 Majklice†Světice Majklice†Světice | 10. září 2018 v 15:06 | Reagovat

[3]: Už ji nemá :D

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 15. září 2018 v 19:12 | Reagovat

[4]: Začala strhávat kůži někomu jinému než sobě?

6 Ryuu L Ryuu L | Web | 20. září 2018 v 14:04 | Reagovat

Ja som taktiež v stave, kedy mám 24 a čoskoro sa blíži moja 25 :D cítim ako ma pobolieva koleno a cítim sa frustrovane, ale ešte stále som ten typ, čo žere zmrzlinu v posteli a sleduje ako všetci jeho rovesníci majú deti a svadby :D

To PS2 je úžasné! gratulujem k úlovku :) ja som sa chcela pustiť do zbierky všetkých PSiek, ale zatial to zostalo len pri PS4 a musím našetriť na nový počítač, ktorý mi už pár krát vybalil modrú smrť :/ život 'gamerov' je niekedy náročný :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama