#lowlife

5. října 2016 v 20:36 | Majklice†Světice |  Paranormal Reality
I like Poppy. Do you like Poppy? I think you should like Poppy. Poppy is great. Poppy is cute. Poppy is like Luna Lovegood. I like Poppy's style. I like Poppy's clothes. I would like to have Poppy's clothes. I like her shoes. I like shoes. I like Poppy. Do you like Poppy?

Agentura mi po půl roce našla brigádu, ve které jsem se pokoušela dostat pracovní smlouvu na rok, a i když to byl původně nápad vedoucího, aby mi vystavili smlouvu, najednou si to rozmyslel, protože je to moc práce, takže v listopadu pravděpodobně poletím s ostatními brigádníky, i když jsem po dlouhé době konečně měla práci, která se mi líbila. Navíc jsem přestala dostávat kapesné, skvělé. Můj druhý "šéf" je zase manipulátor a lhář a mám chuť obětovat svůj sen a zpřetrhat s ním kontakty, protože nemám nervy na to dělat s někým, komu nemůžu věřit, a ještě ze mě dělá idiota. Plus jedna má objednávka vázne už někdy od července a pochybuju, že někdy dostanu své věci nebo peníze zpátky. (I wouldn't be so pissed if it wasn't so fucking expensive.) Už jen zbývá, aby mě vyhodili z pracáku a všechno bude úplně rozkošné.
- Krásný úvod, ni?


Blog má nový kabát. (No shit.) Ten minulý se mi líbil, ale na to, jak byl jednoduchý, mi přišel až moc přeplácaný a chtěla jsem něco víc minimalistického. Ne jenom design, ale i styl, kterým píšu články, bych chtěla pozměnit, udělat je víc cute a キラキラ a celkově víc esteticky příjemné na pohled (pro mě), takže asi budu pro inspiraci okukovat od jiných blogů, omlouvám se. Na záhlaví je Kanade z Hatsukoi Monster, u kterého jsem se přemohla ke sledování dalších epizod. Mám z toho (anime) takové smíšené pocity. Na jednu stranu je to hrozně nechutné, ale na druhou se to dost strefuje do mého humoru. (What can I say, I'm that kind of person who laughs at dick jokes.) Pomalu se snažím vrátit k anime, ale do konce května se do té správné nálady asi nebudu moct dostat. Krom Hatsukoi Monster a Sakamoto Desu Ga mě nové tituly úplně míjí, ale pokouším se sledovat, co je nového a připisuju si další a další tituly do watchlistu. Jediné, na co se teď třesu, je Touken Ranbu Hanamaru (dokonce i butai herci se třesou lolol) a pár sranců, které ale stejně budu sledovat, protože k nim mám, tak jako k Touken Ranbu, nějaký vztah, takže jejich sledování beru jako jakousi povinnost. Další anime, na která se těším, vyjdou až příští rok (ufotable's Touken Ranbu, Ensemble Stars a IDOLiSH7, ぁぁぁぁあああああ!) a do té doby mě žádné jiné tituly vlastně moc nezajímají. Místo toho teď raději sleduju novou sérii RuPaul's Drag Race.

Procházím si teď takovou zvláštní fází, ve které mám pocit, že můj život nebude kompletní a že nikdy nebudu šťastná, dokud si nepořídím chlupatý, růžový koberec a disko kouli místo lustru. Vymalovali jsme pokoj zpátky na bílo, trochu jsem si předělala výzdobu na zdech a pořád se snažím něco vylepšit. Má posedlost dekorováním nezůstala jenom u mého pokoje a pustila jsem se i do koupelny, kam jsem nastrčila pastelové figurky Digimonů z šamponů a růžový háček s medvídkem, na který jsem zavěsila svůj růžový ručník s Haruhi, protože kawaii level v naší koupelně byl kriticky nízký.

Z box splitu jsem splašila über かわいい usamimi Gakua z IDOLiSH7, který je na YAJ za normální cenu prakticky nesehnatelný (still pricey tho). Plyšák je větší, než jsem čekala (still smol tho). Původně jsem chtěla Tamakiho, Soga, nebo Tenna (rozebrali se rychlostí světla), ale Gaku je můj best boy anyway, takže jsem ráda i za něj. He's so cute I can't handle it, I want to take him with me everywhere (but I can't since he's so expensive and I can't afford to lose him;;;).

Poprvé jsem se setkala s Keisukem, kterého jsem poznala v únoru na italki. Měla jsem docela obavy z toho, jestli se mu moje město bude vůbec líbit, když už jsem ho sem nalákala, ale nakonec Ostrava vede a Praha je moc mainstream. Šli jsme se podívat na Landek a poté do Vítkovic ("See? This is Vítkovice." "It looks like a lunapark." "Yeah? Maybe in Silent Hill."), kde se mu během půl hodiny čekání podařilo ztratit lístek k prohlídce. Pak jsme šli koupit ponožky, protože si je zapomněl vzít s sebou. (Později zase zapomněl batožinu ve skříňce a odjel do jiného města, takže je to u něj zřejmě normální. Once you said you are reckless, now I can totally see it...) Jeho největší zážitek tady asi byl, když jsme museli přebíhat cestu, protože jsem nemohla najít přechod pro chodce. V Japonsku se prý nic takového stát nemůže, jelikož tam prý mají přechody všude, takže si takovéhle věci užívá. Ale protože není moc zvyklý pendlovat mezi auty, dvakrát jsem ho skoro nechala přejet. Oslovoval mě Mika-san (odvozeno od mého jména), což se mi hrozně líbí, protože mi to připomíná jistou scénu z Owari no Seraph a vůbec to zní cool, takže odteď požaduju, aby mi tak říkali všichni.(Not really. Maybe?)

Ke konci dne už jsem měla trochu problém se vyjadřovat, protože jsem ještě nikdy anglicky nemluvila po celý den.Občas se mi stalo, že jsem na Keie mluvila česky a na Čechy anglicky a když jsem si nemohla vzpomenout na nějaké slovo, ale náhodou jsem ho znala v japonštině, hodila jsem ho do věty. (Takový random příklad: "On Ema there is 煙 rising from the ground, quite cool, že?") Anglicky sice komunikuju dennodenně, ale přiznejme si, že to není moje silná stránka.
tenugui, peněženka, čaj, Kit Katy
Kei se mě snažil přemluvit, abych mu dělala průvodce po Česku, za peníze. Jela bych ráda, ale kvůli infekci v noze jsem musela odmítnout, i když bych za ten týden dostala víc peněz, než za jeden měsíc v práci. (A ještě pořád mi to připomíná.) Rozloučení bylo vtipně formální, protože se mě zeptal, jestli si se mnou může potřást rukou.www Online pořád hází nějaké vtipy, ale irl je docela stydlivý.

Omiyage, omiyage!

I letos se v Praze pořádalo Akimatsuri, na které jsme se dostavili se značným zpožděním, které zavinila výměna vagonu ve vlaku, takže na nás už skoro žádné jídlo nezbylo, plus chcalo, takže to vypadalo, že jsme tam jely úplně zbytečně, ale i tak jsem si stihla koupit takoyaki a vyzkoušet kari, yakisoba, mochi (drahé a pěkně hnusné) a polívku tonjiru. Poprvé jsem se potkala s Yenny , se kterou se už pár let známe přes internet a donesla jsem jí kresbu Luciela z Mystic Messenger - slíbila mi, že mě za to na něco mě pozve. Když jsme se rozloučily, naši skupinku těsně před tím, než jsme odešly z akce, odchytili nějací Japonci. Zeptali se, jestli nemáme kapesník, ale potom z nich vypadlo, že ho vlastně vůbec nepotřebovali, ale jenom s námi chtěli začít konverzaci, protože jsme hezké. (lol) A tak se nějak stalo, že se k nám přidali a šli jsme se všichni společně podívat do Hamleys, což je hrozně epické hračkářství a nechápu, jak jsem o něm doteď mohla nevědět. Ty hračky ani nebyly tak zajímavé, spíš jako to všechno okolo, připadala jsem si, jako bych se ocitla ve Wonderlandu. Byl tam i fešný kouzelník s tetováním na obličeji. (Bylo to poprvé, co jsem nějakého viděla.) Pak už nám docházel čas, takže jsme zakotvili ve Fantově kavárně, kam bych, kdybych v Praze bydlela (a měla víc prachů), chodila i častěji, protože tam byl fajn číšník, vzhledem takový bratránek Davea Franca, který byl hrozně vtipný, že mě až mrzí, že jsem mu nedala větší dýško. S Japonci jsme si vyměnili profily na Facebooku a Haru (říkejme mu tak) nás pak pozval k sobě do domu pro hosty, až do Japonska někdy poletíme. Má nová přezdívka "Mika" se u Japonců uchytila.


Zúčastnila jsem se taky Havířovských slavností, kde vystoupili Nightwish, o kterých jsem slyšela, že si prý od koncertování plánují udělat velkou pauzu. Asi je to už můj zvyk, chodit na kapely, které vlastně skoro ani neposlouchám, ale za tu cenu jsem si je nemohla nechat ujít. Zpěvačka moc nešla kvůli špatnému nazvučení slyšet a celkově jsem z toho vystoupení měla takový nijaký dojem, hlavně proto, že pořádně neměl ani žádný závěr. Nejvíc mi v hlavě utkvěla písnička "I want my cheese back", což teda asi není její původní název, ale přišlo mi vtipné, jak naléhavě ten sýr chtěli zpátky.

Přidala jsem se jinak konečně k ostatním hráčům Mystic Messenger. Moc dobře nestíhám, protože musím jít spát nejpozději v 10 a chlapci mi píšou kolikrát i ve dvanáct nebo ve tři ráno. Můj seznam postav podle oblíbenosti: Jumin→707→Zen→Jaeheee→Yoosung. Jumina jsem měla vyhlídnutého už od doby, co MM ohlásili a zjišťuju, že je lepší, než jsem čekala. Asi mám nějaký SM radar, protože se vždycky ukáže, že mí favoriti mají nějaký kink. What can I say, I know how to choose my men.

Pro zajímavost, víte o té nové "furry" BL hře Beast x Light, která má vyjít na mobily? Přišlo mi to hrozně fucked-up, takže jsem se o to chtěla podělit, PV zde. (Jen tak mezi námi, ten Dobrman je docela moe.)


Magazín Newbie! Stage s TouMyu. Bohužel bez plakátu. Kupovala jsem ho z Yahoo Auctions Jp a prodejce si ho zřejmě nechal, tak snad ho seženu jinde. Fajn na těchhle magazínech je to, že jim vlastně ani nemusíte rozumět, protože většinu stránek zaplňují fotky, ale i tak bych si chtěla později nechat přeložit některé rozhovory. (Pořád nechápu, že Mario nemá vlastní notebook, podezřívám ho z toho, že じじいho jen nehraje, ale že じじい je.)

Určitě jste už slyšeli o kandidatuře Dominiky Myslivcové za Úsvit a Blok proti islamizaci. Byla jsem zvědavá, co má k tomu říct, a tak jsem potáhla Carevnu a šly jsme se podívat na jednu akci, kde veřejně vystupovala, ale v podstatě jsme se dozvěděly jenom to, že šla do kandidatury proto, že "zkusit se má všechno", že jí jdou sporty a zakončila to módní přehlídkou s malými dětmi v růžových šatech. Dostaly jsme tam taky slunečnici, která přilákala vosu, kvůli které se mi dostala infekce do nohy a nemohla jsem jít na placený výlet po Čr s Keiem, takže si říkám, že celý tenhle den byla chyba.

Abych vysvětlila tu svázanou žábu dole, potkala jsem kluka, který si z nějakého důvodu myslel, že jsem v shibari komunitě. To mě překvapuje. Vypadám jako někdo, kdo svazuje lidi Je sice pravda, že mám už pár měsíců vyhlídnutý photobook Kinbaku Danshi, jen nejsem zrovna hrr do toho to praktikovat, ale po tom, co v Touken Ranbu přibyla postava Kikkou Sadamune (jinak taky Kinky Sadomune), jsem si takové kikkou shibari chtěla vyzkoušet - předběžně, než si seženu provaz. Selhala jsem.

první (nepovedený) pokus o kikkou shibari| další TouMyu CD je doma | Touken Ranbu Hanamaru!!
kočka na vozíčku na výstavě koček | this thing tastes like sadness.. | Nightwish
hrát Lamento, když je matka doma, nebyl dobrý nápad, kdo by čekal, že Asatovi narostou chapadla | Luciel | live streaming pořadu Shibuya no Oto s Touken Danshi jako hosty. Team Sanjo mi bude chybět
 


Komentáře

1 Babu Babu | 7. října 2016 v 0:01 | Reagovat

Do you like Taco Bell?

2 Babu Babu | 7. října 2016 v 0:01 | Reagovat

Do you like Taco Bell?

3 Babu Babu | 7. října 2016 v 0:01 | Reagovat

Jednou nestačilo :D

4 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 7. října 2016 v 13:53 | Reagovat

Článek nezačíná dvakrát idylicky, ale jak je u tebe zvykem ,vždycky se to rozjede tam, kam by čtenář nečekal i když k tobě chodí na blog docela často :D
Myslím, že vedeš dost zajímavý život :D

5 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 7. října 2016 v 22:05 | Reagovat

[3]: :DD

[4]: Mohlo by to být lepší :D

6 Tsuki-chan Tsuki-chan | Web | 10. října 2016 v 21:05 | Reagovat

Keď tu moja spolubývajúca mala svojho frajera, ktorý je zo zahraničia a mala som s ním komunikovať celé dni bola som úplne hotová. Ako v mysli mi vždy vyšla taká krásna anglická veta ale keď som ju povedala nahlas znela úplne ináč a zle :D MM, vitaj v komunite ja som to hrala celé leto :D :D Môj najoľúbenejší je tiež Jumin (nemohla som z toho ako odpisoval Zena :D) a Yoosung mi totálne liezol na nervy s tým: "Si presne ako Rika", sklapni Yoosung som oveľa lepšia ako Rika :D To PV tej hry mi nejde spustiť som na intrákua  signál je na prd ale som na to zvedavá doma si to musím pozrieť :-) Lamento :D :D ako tie Bad Ending ma niektoré nechávali s pusou do korán ale po tom čo som hrala Dramatical Murder ma to ani moc neprekvapilo :D

7 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 10. října 2016 v 21:20 | Reagovat

[6]: Jo, v takových chvílích si říkám, že bych asi nemohla chodit s někým, kdo neumí česky :D Už mi to jde o něco líp, než předtím, když jsem si zvykla mluvit, ale i tak se mi často zamotá jazyk a někdy prostě nemůžu přijít ani na to slovo v češtině, natož v angličtině.
S tou Rikou mě taky sral, i samotná Rika mě sere :D

8 S c a r s S c a r s | Web | 11. října 2016 v 15:16 | Reagovat

Do Hamleys už se taky jednou musím podívat, nebo mě tam bude muset někdo vzít (asi nejlépe na vodítku, jinak mě to samotnou nenapadne). Škoda té práce průvodce. :D Keisuke zní jako docela fajn týpek a ty peníze by se taky určitě hodily. Achjo, ty a ta tvoje práce, to je vážně kapitola sama o sobě. :D Dokud tě nevyhodí z pracáku, tak je to ok, potom už ale tolik ne. Snad už brzo najdeš něco, kde budeš spokojená a kde budeš moct déle zůstat. Příště na Akimatsuri pojedu jen pokud nebude pršet. :D To počasí to zabilo.

9 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 12. října 2016 v 13:52 | Reagovat

[8]: Tam musíš! Tě tam klidně někdy potáhnu, jestli se příští rok zase nemineme :D Ale s tím deštěm to bylo fakt na nic.
Jo, taky toho lituju, měla bych prachy a ještě výlet vo Čr zadara :D
Modli se za mě, ať už něco najdu :D

10 Tsuki-chan Tsuki-chan | Web | 13. října 2016 v 14:00 | Reagovat

[7]: Hej, aj mňa Rika nenormálne srala a ešte viac ma sralo ako z nej ostatní alfasamci v hre boli na mäkko aj keď to bola riadna sviňa :D

11 Hiroko Hiroko | 14. ledna 2017 v 23:03 | Reagovat

Teda... když vynechám všechno to okolo...

Nemám mobilní telefon, co by rozjel jakoukoliv aplikaci, ale kvůli dobrmanovi skoro uvažuju o změně... :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama