BUCK-TICK spam

Dnes v 1:18 | Majklice†Světice |  ☆Videa

Tohle je jeden z těch líných článků, nebo alespoň z těch línějšch, než mám obvykle ve zvyku zveřejnit. V případě, že videa z internetu autor stáhne, je po srandě, ale nemůžu se nepodělit. Většina z vás asi už bude BUCK-TICK znát, i já jsem o nich měla nějaké povědomí, ale nikdy mě nenapadlo si něco poslechnout. První song, který jsem od nich slyšela, byl Gessekai, opening z anime Nightwalker, a poslouchala jsem ho často (často často, pouštěla jsem si ho na repeat před spaním a říkala jsem si, že by bylo fajn znát někoho, kdo by mi tu písničku připomnal), ale i tak mě pořád nelákalo si od nich pustit něco jiného. Udělala jsem to až po tom, co jistá slečna na tumblru začala spamovat fotkami Atsushi Sakuraie a říkala jsem si: "Buď je to ženská, nebo fakt hodně hezký chlap." Tak jsem tu kočku šla omrknout na Youtube a po zbytek dne mi Taboo a Kiss Me Goodbye hrálo v hlavě, takže jsem si rovnou postahovala několik alb a poslední dny neposlouchám nic jiného. Cítím se z tohoto objevu strašně nadšeně a gotyč. A navíc, fuck, Atsushi s dlouhými vlasy. Fuck i Atsushi s krátkými vlasy, ale ty dlouhé vlasy jsou všechno. Nepřeháním, když říkám, že je to ztělesnění mé představy o vzhledově dokonalém muži, přesně, přesně tohle. Kdybych si mohla vybrat, čím se po smrti stanu, chtěla bych se vrátit v čase a stát se tabákem, ze kterého by udělali balíček cigaret, který by si koupil a jako kouř bych mu putovala po plicích.
Nebo se narodit jako jeho kočka, taky, proč ne.
Ale to už nezní tak dramaticky.

Taiyou ni Korosareta

Momentálně má nejposlouchanější.
Jeden z těch případů, kdy se mi víc líbí live, než studio verze.
Hlavně se mi líbí atmosféra toho vystoupení, především v druhé polovině videa.
A všechny ty... pohyby... :D
 

hooker name: Crippling Depression

7. ledna 2017 v 0:54 | Majklice†Světice |  Paranormal Reality
Brzy budu jako Yato - boží a bezdomovec.

Rok 2016, ačkoliv si na něj většina lidí stěžuje, bych brala jako úspěch. Vlastně to byl asi jeden z mých nejlepších roků, kdy, pokud vynecháme to, že jsem několikrát sáhla do svého "šuplíku poslední naděje", abych si nějak ublížila, jsem si našla spoustu známých a kamarádů různých národností, ras a víry. Juch.

Nový rok jsem strávila kdesi u někoho doma s nějakými lidmi a bylo to v pohodě, ale méně zajímavé, než to zní. S pořadatelem jsem se viděla jen jednou a zbytek jsem neviděla snad nikdy. Samozřejmě, že jsem tam nebyla úplně sama, byla jsem tam se dvěma dalšími lidmi. Po třech sklenkách vína jsem byla nucena se přesunout ke Cole, abych "nezlobila" a částečně taky proto, abych celou noc nezvracela, což bylo v zájmu nás všech, ale na Cole už to není taková sranda.

Před půlnocí jsme vyšli na kopec, abychom viděli na město/města a jejich ohňostroje, což by bylo určitě pěkné, kdyby mě ohňostroje zajímaly, ale asi po minutě sledování a přehrávání si Allahu Akbar v hlavě jsem se začala nudit a čekala jsem, kdy někdo navrhne, abychom se přesunuli dál, ideálně zpátky do domu, protože byla zima.
(Carevna komentuje název knížky.)
"Vzhůru do povětří, to zní jako knížka pro teroristy."

Touken Ranbu Hanamaru

3. ledna 2017 v 13:01 | Majklice†Světice |  Popelnice
Už od začátku bylo jasné, že se jednou Touken Ranbu dostane i animované adaptace. Samozřejmě se nikomu ani nesnilo, že budou rovnou dvě. Chtěla jsem počkat na Katsugeki/Touken Ranbu od Ufotable a obě anime porovnat v jednom článku, ale ukázalo se, že to vyjde až v červenci (a já jsem si bláhově myslela, že někdy v lednu - tady je nejnovější PV, neříkejte, že to nevypadá epicky), takže nevidím důvod, proč bych měla s review tak dlouho čekat.
 


Otokomichi

3. listopadu 2016 v 2:12 | Majklice†Světice |  Kresby
Mikazuki Munechika v Otokomichi outfitu z Touken Ranbu musical. Jako předloha pro pózu posloužila jedna Mariova fotka v kostýmu.
Mikazuki ver 1 by alolimous

Elsityr

28. října 2016 v 2:25 | Majklice†Světice |  Kresby
Pokusila jsem se o nový styl vybarvování a jako pokusného králíka použila mého imaginary karešiho. Myslím, že to vůbec není špatné a po dlouhé době je to něco, o čem můžu říct, že jsem s tím spokojená. Jediné fakt velké mínus je to, že je to strašně maličké. Ještě pořád se musím naučit stínovat tělo (a celkově ho vůbec umět nakreslit orz) a pozadí, ale snad to časem přijde. Připomínám, není to žena :D Ale zapomněla jsem mu domalovat ohryzek. (Nezapomněla, nešlo mi to, říkala jsem si, že se na to podívám později - až pak jsem na to zapomněla.)

Jinak, pro některé lidi - nepište mi, že neumíte kreslit, že si jdete podpálit skicák, nebo že byste chtěli mít "můj talent." Kreslení není jednoduché, já jsem se s tím taky nenarodila, všichni musíme dřít, abychom se zlepšili, dokonce i profíci se pořád učí. Taky je ještě hafo věcí, které se musím naučit a vím, že moje věci nejsou perfektní, mám strašný bordel ve vrstvách a naprosto debilní techniku, ale nenechám se odradit tím, že někdo je lepší, než já, spíš to využiju jako motivaci k tomu, abych je dohonila. Takže moje rada zní - pokud chcete umět kreslit, tak kreslete, sledujte okolí, pokoušejte se přijít na to, jak věci fungují, nebojte se používat předlohy a studujte tvorbu svých oblíbených umělců. A hlavně věřte svým schopnostem a tomu, že máte na to být lepší. Když se vám něco nepovede, zjistěte proč a poučte se ze svých chyb. Vždycky můžete nakreslit něco lepšího, takže nemá cenu brečet nad tím, že jste ve vaší kresbě, i když vám předtím přišla skvělá, našli tucet chyb. A teď mě omluvte, jdu trénovat anatomii.

(Měla bych se naučit kreslit ve dne.)
(Moc závorek.)

"Mami, čum, co jsem nakreslila."
"Hezké. A co to má být?"
Přesně ta věta, kterou nechcete slyšet, když někomu ukazujete svou kresbu :D

Kam dál